Nefinanční motivace plní srdce a ta finanční peněženku. Obě jsou důležité a s oběma je potřeba vědomě pracovat. Přesto je to právě motivace nefinanční, která u šéfů malých a středních firem vzbuzuje nejvíce otázek: proč je tak důležitá?
Proč řešit nefinanční motivaci zaměstnanců?
Pomoci může následující situace ze života:
Sedím u kamarádky na pohovce. Kamarádím s ní roky, protože „vidí“ (tedy cítí) druhé, je úžasná. Lidé pod jejím vedením v práci rostou. Ne úplně šťastně se vdala: vdala se brzy, kdy ještě člověk často neví, co vlastně jeho srdce hledá.
Manžel sedí opodál u psacího stolu. Vytížený manažer z korporátu, pod sebou 400 lidí.
Přijde řeč na úklid domu. Manžel jedinou činnost, kterou dělá, je spláchnutí záchoda. Ona úklid nestíhá.
„Hele, mám skvělou uklízečku,” napadá mě. „Maká jako fretka a práci si užívá – zejména když vidí, že se mi výsledky její práce líbí. Jen je ukecaná, musíš si s ní držet hranice.”
„Tak na tu chci kontakt,“ odvětví kamarádka.
„Jen si ji musíš dovézt a zase odvézt,” dodávám. A pak mě napadá: „No, tady manžel mívá pátky home office, tak ji doveze, odveze, lehce pohlídá… což?“ Přepínám se do role mrchy.
Protože tak nějak vím, že on lidi nevidí vůbec. Což je bazální předpoklad motivovat druhé jinak než penězi – musíte je vidět a vnímat. Upřímně, myslím, že to neumí 98% šéfů v korporátech, no… 95%, ať nejsem přísná až moc. Dělají měsíční a kvartální pohovory, protože musí, ale u toho končí. Tento manžel-manažer určitě.
„No, tak to asi těžko….,“ přijde očekávaná odpověď zpoza rohu. Nakouknu a vidím to zděšení v jeho očích. Možná je to silná nechuť pomoci své ženě, možná despekt k tomu to vůbec dělat, ale pod tím vším, všemi těmito nánosy, se skrývá strach z jedné uklízečky.
Jak motivovat zaměstnance nefinančně?
Proč se manažer z našeho příkladu bojí? Protože jedna věc je mít pod sebou 400 lidí ve výrobě, se kterými během dne nepřijdete vůbec do styku. Vlastně je vidíte párkrát do roka nebo když se řeší nějaký průšvih. Ale něco úplně jiného je mít každý pátek doma upovídanou uklízečku – tu už nějak v potaz vzít musíte. Otázka je, jestli to zvládnete?
Když chceme motivovat nefinančně, znamená to, že musíme druhého poznat. Zjistit, co ho baví, jak reaguje na pochvalu a na feedback. Pracovat s ním emočně, nejen technicky.
A co je těžší: zaujmout srdcem pro práci 400 lidí nebo jednoho?
Jednoho. Mít v pozornosti 400 lidí je jednak nemožné, individuální pozornost končí u cca 13 lidí. A za druhé se jednotlivec v takovém davu ztrácí. Ten, kdo uřídí 400 lidí jede ze sto procent čistě na finanční motivaci, a na 99% nezvládne malinký tým. Tento způsob řízení je však neudržitelný: klesá morálka, roste fluktuace a firma ztrácí dobré lidi i peníze na neustálém náboru.
Schopnost šéfů a manažerů pracovat s nefinanční motivací je důvod, proč lidé do malých firem chtějí – někdo je vidí a vnímá. Rostou a cítí smysl práce. A pokud tohle šéf umí nebo umět chce, je to výhra pro všechny strany.
Jak pracovat s nefinanční i finanční motivací učíme šéfy a manažery firem v našem celoročním programu Moje Firma. Napište nám a zjistěte, jestli je program pro vás.