odpověď v takovém případě zní: „To jste měl přijet před deseti lety.“
Nástupce CEO do roka nečekejte
Deset let. Tak dlouhý je proces generační výměny ve firmě. Ať už rodinné či jiné. V té rodinné pak bývá specifické, že první myšlenky většinou padají na syna či dceru: Mohli by firmu převzít oni? V rodině si přece můžeme věřit. A skutečně je to z tohoto úhlu pohledu to nejjednodušší řešení. Nicméně je to ta nejtěžší cesta z pohledu životního naplnění nástupce.
98 % firem při generační výměně opomíná, že…
Pokud by potomek zakladatele založil firmu ve stejném oboru tak jako tak, je jeho nástupnictví správný a logický krok. A v podstatě vždy úspěšný. Takových firem jsou nicméně zhruba 2 %. Daleko častější je scénář, kdy by potomek za jiných okolností dělal úplně něco jiného. Pak je tím nejlepším rozhodnutím začít hledat nástupce jinde.
Bohužel máme v klientele hodně potomků, kteří si v padesáti letech uvědomí, že svou pracovní cestu měli jinou a žili příběh otce. A málokdo z nich má odvahu se v tomto věku ke
svým snům ještě vrátit.
Jak hledat nástupce do firmy? Syn či dcera to mají vždy těžší
A nejen to… rodinná firma, kde jsou opravdu biologické rodinné vazby, je náročnější na
řízení. Být svému otci od určitého data synem i šéfem je v podstatě nereálné. Je to reálné za
podmínky hlubokého uvědomění souvislostí obou stran a disciplíny dodržování rolí.
„Většinou je potomek polovinu života v očekávání, kdy otec firmu „pustí“.
První vlna generačních výměn je téměř za námi. Co přinese druhá, uvidíme. Rozhodně tamzmizí prvek zakladatelů z 90. let, kteří firmu doslova porodili, dali jí 24/7 svého času a energie a neměli jinou možnost, než v ní i zemřít.
A jak na generační výměnu, aby dobře dopadla?
Co se určitě nezmění, že člověk, který řídí celou firmu, byť i malou z hlediska počtu lidí,
musí mít určitě vrozené předpoklady. A vždy je nutné si je ověřit.
Zažili jsme to s klientem, který syna zapojil nejprve na pozici obchodního zástupce, později jako vedoucího projektů. Oba nastoupili do našeho programu Moje firma ve chvíli, kdy takto fungovali čtyři roky. Postupovali jsme ve třech liniích: sjednotili jsme úhel pohledu otce a syna, nastavili systém umožňující předání a systematicky pracovali na synově vlastní motivaci.
„Každý jsme individualita – syn nikdy nebude kopií svého otce.”
Jindy potomek prostě firmu nepřevezme. I to může náš program Moje firma pomoci zavčasu odhalit. S majitelem rodinné firmy jsme tak pracovali na vytipování vhodného nástupce přímo uvnitř firmy. Našel se a postupovali jsme podobně: do pěti let začal majitel chodit do práce jednou za dva týdny.
Jsme tu, pokud jako majitel hledáte cestu ven – byť jen v myšlenkách.